top of page

NEWSLETTER COVID-19 Z POHLEDU SPLÁCENÍ ÚVĚRŮ

20.4.2020

Délka čtení : 8 minut

 

Účelem tohoto Newsletter je objasnit základní otázky zákona č. 177/2020 Sb.  o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 (dále jen „Zákon“) a sice zejména:

 

  1. Působnost zákona

  2. Typy úvěrů

  3. Trvání tzv. ochranné doby

  4. Účinky tzv. ochranné doby

  5. Výše úroků v průběhu tzv. ochranné doby

  6. Náležitosti oznámení o využití ochranné doby

  7. Zákaz některých plateb, dohoda o odkladu dluhu, omezení úvěrovaného nakládat s majetkem v průběhu ochranné doby

 

1. Působnost zákona

Dle § 2 písm b) Zákona pro účely tohoto zákona se rozumí úvěrovaným spotřebitel nebo podnikatel, kterému byl poskytnut úvěr, nebo na kterého přešel, nebo který převzal dluh z takto poskytnutého úvěru.

Dle § 2 písm c) Zákona je pak úvěrujícím ten, kdo jako podnikatel poskytl úvěr úvěrovanému, nebo kdo nabyl pohledávku z takto poskytnutého úvěru.

 

2. Typy úvěrů

 

V § 3 Zákona se následně definuje, na jaké úvěry se Zákon aplikuje.

 

Dle § 3 odst. 1 Zákona se zákon se použije na úvěr sjednaný a čerpaný před 26. březnem 2020.

 

Dále Zákon v § 3 odst. 2 vyjmenovává, na které úvěry sjednané před 26.3.2020 se dále Zákon použije. S ohledem na § 3 odst. 1 Zákona lze tedy dovozovat, že se jedná o úvěry sjednané před 26.3.2020, ale nečerpané – např.

  1. úvěr zajištěný nemovitostí,

  2. některé typy účelově určených úvěrů (k výstavbě, změně stavby, nabytí práv k nemovité věci atd.)

  3. úvěr poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření

 

Dále § 3 odst. 3 Zákona definuje, na jaké úvěry resp. za jakých situací se Zákon neaplikuje.

 

a) úvěr, u kterého byl úvěrovaný k 26. březnu 2020 v prodlení delším než 30 dnů s plněním peněžitého dluhu,

b) úvěr, u kterého je úvěrovaným penzijní společnost nebo regulovaná osoba podle zákona upravujícího doplňkový dohled ve finančních konglomerátech,

c) úvěr určený k obchodu s investičním nástrojem,

d) investiční nástroj, závazek, jehož předmětem je investiční nástroj, nebo závazek, z něhož vzniká pohledávka finančního charakteru podle zákona o finančním zajištění, která je zajištěna finančním zajištěním,

e) úvěrový rámec, který lze po částečném nebo úplném splacení opakovaně čerpat,

f) odloženou platbu, pokud toto odložení není zpoplatněno a délka odložení není v rozporu s běžnou obchodní praxí,

g) nájem věci nebo leasing, u něhož není sjednána povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby,

h) průběžné poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které úvěrovaný může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek,

i) úvěr, při jehož poskytnutí je úvěrujícímu přenechána movitá věc a úvěrujícímu nevzniká právo na vrácení peněz, nebo

j) finanční záruku.

 

3. Trvání tzv. ochranné doby

Ochrannou dobu Zákon rozlišuje na zkrácenou a klasickou. Podmínkou je, že úvěrujícímu došlo oznámení úvěrovaného, že má v úmyslu využít ochrannou dobu.

 

Dle § 4 Zákona platí:

Ochranná doba trvá od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž úvěrujícímu došlo oznámení úvěrovaného, že má v úmyslu využít ochrannou dobu,

a) do 31. října 2020, nebo

b) do 31. července 2020, jestliže úvěrovaný v oznámení uvede, že má v úmyslu využít takto zkrácenou ochrannou dobu.

 

4. Účinky tzv. ochranné doby

O délku ochranné doby se odkládá čas plnění peněžitých dluhů úvěrovaného vůči úvěrujícímu ze smlouvy o úvěru. O délku ochranné doby se prodlužuje doba trvání zajištění úvěru.

 

Bylo-li sjednáno pojištění pojistného nebezpečí souvisejícího s úvěrem, v němž je úvěrující pojistníkem, sdělí úvěrující úvěrovanému bez zbytečného odkladu povinnosti úvěrovaného, které jsou s trváním tohoto pojištění během ochranné doby spojeny a které je úvěrovaný povinen během ochranné doby plnit.

 

O délku ochranné doby se prodlužuje období, pro které byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba.

5. Výše úroků v průběhu tzv. ochranné doby

Zákon definuje za jakých podmínek a v jaké výši vzniká za dobu trvání ochranné doby úvěrujícímu právo na úrok a za jakých podmínek se úrok neúročí a je splatný.

 

Dle § 5 odst. 3 Zákona

Za dobu trvání ochranné doby vzniká úvěrujícímu právo na úrok, který v případě úvěrovaného, který je

a) spotřebitelem, odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší,

b) podnikatelem, odpovídá úroku, který byl sjednán.

 

Dle § 5 odst. 4 Zákona

Úrok se podle § 5 odst. 3 Zákona neúročí a je splatný v případě, že úvěrovaný je

a) fyzickou osobou, po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen, přičemž plnění úvěrovaného se na tento úrok započte až po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen, je-li sjednáno plnění ve splátkách, výše splátek zůstává nezměněna a doba trvání úvěru se odpovídajícím způsobem upraví, nedohodnou-li se úvěrovaný a úvěrující jinak,

b) právnickou osobou, během ochranné doby v čase, který byl sjednán.

 

Za dobu trvání ochranné doby nevzniká úvěrujícímu právo na jiné průběžně placené platby sjednané ve smlouvě o úvěru než úrok; to neplatí pro jiné průběžně placené platby v případě úvěrovaného, který je právnickou osobou.

 

6. Náležitosti oznámení o využití ochranné doby

Forma

Oznámení o úmyslu využít ochrannou dobu je třeba podat písemně nebo jiným způsobem, který úvěrující určí pro účely tohoto oznámení. Úvěrující určí alespoň jeden snadno přístupný způsob oznamování podle věty první s využitím prostředků komunikace na dálku; pokud takový způsob neurčí nebo nezpřístupní úvěrovanému, lze oznámení učinit jakýmkoliv způsobem, při kterém má úvěrovaný záznam o tom, že oznámení úvěrujícímu došlo.

 

Obsah

Oznámení obsahuje označení úvěrovaného, prohlášení, že úvěrovaný má v úmyslu využít ochrannou dobu z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19 na úvěrovaného, a označení úvěru, kterého se oznámení týká. Neobsahuje-li oznámení označení úvěru, platí, že se oznámení týká všech úvěrů mezi úvěrovaným a úvěrujícím.

 

Proces

Splní-li oznámení požadavky, úvěrující bez zbytečného odkladu poté, co oznámení úvěrujícímu došlo, potvrdí úvěrovanému písemně, nebo na jiném trvalém nosiči dat, jeho přijetí a do 30 dnů ode dne, kdy oznámení úvěrujícímu došlo, úvěrovanému písemně, nebo na jiném trvalém nosiči dat, sdělí den počátku a konce ochranné doby a informaci o výši, počtu a četnosti plateb, jež má úvěrovaný provést po skončení ochranné doby, a celkové částce, kterou má úvěrovaný zaplatit. Nepotvrdí-li úvěrující přijetí oznámení, nemá to vliv na běh ochranné doby.

Nesplní-li oznámení požadavky Zákona, úvěrující bez zbytečného odkladu poté, co oznámení úvěrujícímu došlo, úvěrovaného písemně nebo na jiném trvalém nosiči dat vyzve k odstranění vad tohoto oznámení.

 

7. Zákaz některých plateb, dohoda o odkladu dluhu, zákaz úvěrovaného nakládat s majetkem v průběhu ochranné doby

K ujednání o úplatě za úkony spojené s využitím ochranné doby se nepřihlíží.

 

Od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto Zákona do 31. října 2020 nevzniká úvěrujícímu právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení úvěrovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru; to neplatí pro prodlení úvěrovaného, který je právnickou osobou.

 

Dohoda o odkladu času plnění dluhu úvěrovaného uzavřená od 12. března 2020 mezi úvěrujícím a úvěrovaným z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19 na úvěrovaného pozbývá prvním dnem ochranné doby právních účinků vztahujících se k peněžitému dluhu splatnému během ochranné doby, nebo po jejím skončení; právní účinky takové dohody vztahující se k peněžitému dluhu splatnému před začátkem ochranné doby zůstávají nedotčeny.

 

Oznámí-li úvěrovaný, který je právnickou osobou, úvěrujícímu, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, je úvěrovaný povinen zdržet se během ochranné doby nakládání s majetkem, který by mohl sloužit k uspokojení úvěrujícího, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení.

 

Závěr

Výše uvedené informace jsou základní, co se týče zákona č. 177/2020 Sb.  o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19. Úplné znění zákona můžete najít v sekci COVID-19 legislativa (stav k 20.4.2020).

bottom of page